Pochod v současnosti organizuje Klub přátel turistiky a sportu Přerov, z.s..

36 000 valašských kroků

46. ročník turistického pochodu aneb tradice pokračuje

Datum: sobota 19. května 2018

» Fotodokumentace ze 45. ročníku (18. 5. 2013) «
» Fotodokumentace ze 44. ročníku (19. 5. 2012) «
» Fotodokumentace z předcházejících ročníků «

Historie pochodu 36 000 valašských kroků

Historie dálkového turistického pochodu se začala psát v květnu 1968, kdy se uskutečnil první ročník. Trasu Přerov, Dřevohostice, Rusava a Lukov absolvovalo 42 účastníků (převážně učňů Přerovských strojíren). O vznik pochodu se největší měrou zasloužili pracovníci minoškolní výchovy na učilišti Přerovských strojíren Ladislav Táborský a Zdenek Smetana.

Změněné trasy druhého ročníku pochodu z Teplic-Lázní přes Helfštýn, Týn nad Bečvou, Kozlovice kolem hvězdárny na internát odborného učiliště Přerovských strojíren se zúčastnilo již 120 nadšenců, přepravu zabezpečovaly tři autobusy a odměnou všem byla tentokrát perníková bota.

Odlišná trať třetího ročníku pochodu vedla z Gottwaldova (Zlína) přes Štípu na Lukov, Vlčkovou, Dršťkovou a Hutě s cílem na rekreačním středisku Přerovských strojíren na Rusavě. Tato trasa zůstala zachována do roku 1976. Nové ročníky dálkových turistických pochodů byly určeny převážně pro dělnickou mládež – učně odborného učiliště podniku, později se připojily i ostatní učiliště resortu.

Účast veřejnosti postupně narůstala až v dalších ročnících, kdy vedla trasa se startem v Lázích přes Háje, Čečetkov, Bludný na Troják, Tři kameny, Klapinovské sedlo, Pardus na rekreační středisko Přerovských strojíren na Rusavě. Délka této trasy odpovídá počtu 36 000 valašských kroků. Vede místy národně osvobozeneckého hnutí, místy bojů partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Postupně se cíl pochodu měnil a byl na prostranství před restaurací U kůlu a nebo na kolibě Čecher. Poslední ročníky měly cíl u hotelu Ráztoka.

Zavedením této trasy vznikly organizační nároky, zejména na zabezpečování společné přepravy účastníků pochodu a většího počtu organizačních pracovníků. Značně se zvyšující zájem turistické veřejnosti si v dalších ročnících vynutil nezbytnou změnu – vydávání a prodej účastnických listů, která současně umožnila regulovat únosný počet účastníků pochodu. V posledních ročnících bylo ověřeno, že maximální možný počet je 550.

V historii tohoto pochodu byl významný také 15. ročník, který se konal v roce 1983. Poprvé bylo použito zkrácené trasy z Trojáku, kterou absolvovalo 55 účastníků, většinou rodičů s dětmi. Zavedením zkrácené trasy se ještě více zvýšil zájem o tento pochod, především u mladší generace, ale současně bylo umožněno absolvovat pochod i dříve narozeným.

Pořádání dálkového pochodu, který svým charakterem nemá v České republice obdoby, bylo spojeno s obětavou prací mnoha pořadatelů a organizačních pracovníků, bez kterých by nebylo možno tuto akci pořádat. Tito pracovníci byli většinou získáváni z řad výchovných i ostatních pracovníků hlavního pořadatele – Středního odborného učiliště, především však z řad pracovníků úseku výchovy mimo vyučování, kteří byli více jak dvacet let hlavním garantem. Na pořadatelství se však podíleli i další pracovníci, například pracovníci závodního výboru ROH, odboru propagace, závodního stravování, rekreačního střediska Rusava, zdravotního střediska, ale i příslušníci patronátního VÚ 1118, příslušníci LM , řidiči autobusů a další.

V dalších létech se na organizaci pochodu podílela tělovýchovně branná komise ZV ROH a Odbor klubu českých turistů TJ Spartak Přerovské strojírny. Po rozpadu Přerovských strojíren postupně přecházela celá organizace pochodu na Odbor klubu českých turistů. Záštitu nad pochodem převzaly společnosti PSP Pohony a.s., PSP Engineering, PSP Speciální strojírna, PSP Slévárna a PSP Technické služby, Pivovar Zubr a.s., Montáže Přerov, Meopta Přerov a statutární město Přerov. Tajným cílem pořadatelů bylo dotáhnou tento oblíbený pochod do jubilejního 50. ročníku, ale to se nepodařilo – 45. ročník byl posledním. Proč posledním? Jednou z příčin je nedostatek finančních prostředků. Řada sponzorů svoji sponzorskou činnost ukončila. Když jsme oslovili tři největší znečišťovatele ovzduší v Přerově a uvedli, že na tento pochod odvezeme účastníky do Hostýnských hor, aby se nadýchali lepšího vzduchu, tak nás odmítli a nebo neodpověděli vůbec. Na nástěnkách, na kterých jsme vždy umístili fotografie z minulého ročníku, jsme vyzývali účastníky pochodu, aby nám pomohli sehnat nové sponzory, s jejichž pomocí bychom mohli dále pokračovat. Ale ani tato výzva se nesetkala s pochopením. Finanční možnosti našeho odboru nám neumožňují bez podpory sponzorů hradit rozdíly mezi vybraným startovným a celkovými náklady. Nechtěli jsme jít cestou dalšího zvyšování startovného, protože toto by bylo již velkým finančním zatížením, zvláště pro rodiny s dětmi. Další příčinou je i vysoký věk pořadatelů.

Závěrem mi dovolte, abych co nejsrdečněji poděkovat všem, kteří se za uplynulých 45 let jakoukoliv měrou podíleli na organizaci a zabezpečení tohoto pochodu. V neposlední řadě také všem účastníkům, kterým se pochod líbil a kteří v kruhu velké rodiny turistů a přátel pohybu strávili pěkné chvíle. Velké poděkování patří také všem sponzorům, které jsem jmenoval na jiném místě tohoto článku a bez jejichž pomoci bychom to zdárně nedotáhli až k 45. ročníku.

Za všechny pořadatele
Stanislav Dostál
místopředseda OKČT TJ Spartak Přerov